Březen 2011

Zápis sedmý

29. března 2011 v 18:07 | Tezia Raven |  Deník
Mírně se nudím. Prece jen doma už tvrdnu druhým dnem, tak jsem se rozhodla, že si sem napíšu něco o mě...
A celkově o mě, nebudu tajit žádnou svou tvář, ať je pro ostatní sebehnusnější, takže pokud se někdo ze zbloudilých duší rozhodne tohle číst, ať se připraví... Bez servítek...
A začneme tím, že hodím to, co právě poslouchám a co mě tak torchu přimělo k tomuhle článku.



Sing it out,
Boy, you've got to see what tomorrow brings.
Sing it out,
Girl, you've got to be what tomorrow needs.

Netuším, proč zrovna tahle písnička ve mě vyvolala tuhle pohnutku, ale na mém bývalém blogu o mě toho bylo až moc a tady není skoro nic... Taky je nový, že:)
Tak jdeme na to.


Zápis šestý - 25.3.

26. března 2011 v 13:24 | Tezia Raven |  Deník
Já nevím... Proč vždy přitahuju takové individua... Ožralá pětadvacítka, co vám furt šahá na zadní část těla, zajímá se o to, co budete dělat další den a nakonec zahlásí, že se uvidíte na hřišti nebo střízlivá čtyřicítka, co vás probodává pohledem, kterým říká: Jestli si se mnou dáš to víno, tak tě sežeru za živa... Tfuj!

Ale večer to byl docela podařený:D

22.3. - 23.3. Krajská přehlídka sborů v Chrudimi

25. března 2011 v 17:45 | Tezia Raven |  Deník
Nesu novinky... V úterý jsme byli na soutěži v Chrudimi se sborem. Byla to docela fuška sezpívat, a ještě se postarat o ty cvrčky, který lítaj a nestaraj se o to, že další den nebudou moc mluvit z toho řvaní na chodbě na soustředění.
No ale... Dopadlo to-...

Jak napsat fantasy...

21. března 2011 v 15:57 | Tezia Raven |  To, co mě zajímá

Teď jsem byla mrknout na FB a koukám, Gafrad hodil odkaz na nějaký blog. U něj odkazy bývají vždy poučné... (Ač je to zvláštní, takový zajíc:D - Ne, promiň:D) Takže jsem se velmi ráda koukla... A pak se i zasmála...

Zápis čtvrtý - Soustředění Nekoř (část dvě)

21. března 2011 v 15:39 | Tezia Raven |  Deník
V noci nás čekala noční hra... Sranda byla. Děvčata jsme znovu probudily ve dvě hodiny klepáním na okno a pak řevem v pokoji. Některé křičely strachy a pak byly naštvané, ale stálo to za to. Ráno na zkoušce bylo ticho jako v Himalájích. Ach, to krásné ticho...

Zápis třetí - Soustředění Nekoř

19. března 2011 v 23:32 | Tezia Raven |  Deník

xDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxDxD

Tohle je shrnutí soustředění do této chvíle...
  1. Zjistily jsme, že Robin Hood je vlastně teplý a zabil Marianu, aby utekl s jejím otcem... Na což Pepa od vedle zahlásil flegmaticky: Já vím... :D
  2. Zjistily jsme, že skřítkové a zedníci jsou Dobyvatelé (Normané) a hledají díry, a jelikož se usídlili v Londýně, mají silné námořnictvo:D
  3. Kolik máš hvězd na pyžamu, tolikrát jsi člověkem...
  4. Jakýkoliv pruh na kanárkově žlutém pyžamu se musí spočítat!:D Bereme i ty světlé:D
  5. Šmíruje nás za oknem gumová žížala...
  6. Já jsem dostala diplom za "nejlepší maminku" a "nejlepší výtlem dne".... (Když to fakt nešlo. My se kýváme do rytmu Jitřenky a sólisti tam tancujou za sbormistrovou Mazurku)
  7. Mám krásné zelené naušnice vlastní výroby... (ne vůbec nezbožňuju zelenou)....
  8. Na to, že jsme na pokoji 14, 14, 17 a 18, tak záchvaty smíchu jsou na minutovém pořádku. (Zvlášť, když vám zrzka se zelenýma očima - čtěte Ivča:D - pobíhá před dveřma a každou chvíli nakoukne dovnitř s výtlemem, blbým výrazem nebo s BAF!)
  9. Kokodýl, zajíčci, želva a špaček, co říká Dobrý den, byli vyhozeni na ulici, protože Kokodýl sežral ubrus.
  10. Dostaly jsme poděkování za výborné starání se o malé děti (čtěte: spratky, co zpívají ve sboru). Byly nám doneseny nanuky, margotky, oříšky a vše za peníze z kapes dozoru (učitelek)... Prý si takhle dobře ještě nepopovídaly.
  11. K jídlu dostáváme porce pro vedoucí... Už víme co je drží v provozu. Mají tam něco... My z toho chytáme výtlemy, nejsme ještě tak odolné, ale víme, že to je v žampionech, kuřecím řízku(čtěte: flákota masa obaleného v trojobalu, velkého jako talíř + dvě naběračky bramborové kaše - kupodivu z brambor-) a nakládaných okurkách.
  12. Když se snažíte na Josefa popřát Pepovi u oběda, tak jeho reakcí bude 100%: odsune talíř z vašeho dosahu a zahlásí "NEDÁM!"
  13. Neposlouchejte cizí rozhovory. Chytnete z toho jen dvě věci: Amok, že si něco takového dovolí vůbec říct (ať si tedy vymyslí hru sami, když si myslí, že je to tak strašně jednoduchý) a nebo totální výtlem z nevědomosti, co je čeká... Muhehehehehehe...
  14. Tancování v noci na balkóně před oknem kluků, kteří zahlásili že "budou na jisto hlídat, jestli se tam někdo neobjeví"... My se objevily... Oni ne:D
  15. Budíčky si nedávejte na druhou ráno a neběhejte strašit malé děti (ty spratky, co zpívají ve sboru s vámi - i když jste tak oblíbení, že dostáváte při každém navštívení pokoje sladkosti:D -), protože vás stejně nepoznaj a řeknou, že máte noční košlili a poloviční výšku.
  16. Nepište rtěnkou na okno auxilium... Stejně nebudou vědět co to je a budete to muset překládat vy.
  17. Neponocujte na internetu... Zrzka se zelenýma očima (Ivča) na protější posteli z toho mluví ze spaní:D
PS: FOTKY DODÁM!!!!:D:D:D:D

Zápis druhý....

15. března 2011 v 8:52 | Tezia Raven |  Deník
Okurková sezóna... I když byly prázdniny, tak právě teď mám okurkovou sezónu a docela mě to štve. Minulý týden jsem měla prázdniny. Velkým nadšením pro mě bylo, když jsem v pátek (4.3.) dostala 38,5 teploty... Kašlala jsem, vykašlala jsem si málem plíce. Smrkala jsem, vysmrkala jsem si málem mozek, kterého už tam je tak málo:D Počkala jsem si do pondělí a zašla jsem za doktorkou. Sice jsem dostala "pochvalu", že jsem si vzala paralen a zalezla do postele, ale že by mi dala nějaké prášky, to ne... Žeru tu už druhým týdnem prášky na imunitu a opravdu pomáhají (kap, kap... sakra si moc ironie). Vůbec se nedusím po nocích, vůbec nejsem královna papírových kapesníků... Ne, jak bych mohla.
Ale asi bych měla napsat něco s více optimismem.:D

1. zápis

3. března 2011 v 18:35 | Tezia Raven |  Deník

Kucky kucky kucky kuck:D Ne takhle to fakt teď v mé přítomnosti vypadá! Asi jsem něco chytla od ségry, nebo nevím...
Pak je tu možnost, že se virus šíří internetovým koupáním Sawyera v jezeře a pak mezi lidmi na V...:D Což je naprostá a očividní blbost!:D
Už se nemůžu dočkat prázdnin... UŽ JEN JEDEN DEN!!!:D Dokonce bych zítra oželila i Japonštinu, jen abych šla domů a mohla si říct: PRÁZDNINY!!!!
Už mě to naprosto vyšťavuje. Co? Všechno... Naprosto vše. Škola, zpěv, sbor, tuna dětí, co kolem vás pořád skáčou a chtějí upoutat vaši pozornost.
Nepochopitelná inteligence mé matky a nepochopitelná inteligence toho magora (čtěte mého NEvlastního otce, co je naprostej idiot, o děkuju ti bože, že už se rozvedli). Chci si lehnout a jednou, aspoň jednou, spát bezesným spánkem, vyspat se a né přemýšlet nad tím, co budu muset udělat tentokrát, abych se zavděčila. Co budu muset všechno znovu a znovu dokazovat, abych si vysloužila pochvalu za to co dělám, kousek uznání... CHOVÁNÍ KE MNĚ JAKO K OSOBĚ, NE K HADRU... Vždy padne otázka: Copak ti tak strašně ubližuju, chci po toho tolik? ...Ne... Samozřejmě, že ne.
Teda aspoň si myslím... Ale já potřebuju aspoň trochu uznání. Potřebuju slyšet, že to co dělám, dělám dobře. Nedokážu stále jen poslouchat, jak jsem neschopná, nevychovaná, nemůžou mi dát žádnou důvěru. Že můj život je oproti tomu jejich jednodušší... Není... Oni si to asi myslí, ale není. Já dělám miliony věcí za ně a nikdy nedostanu ani ten DEBILNÍ úsměv jako ocenění mé práce. Ne... Já dostanu jen křik, že něco není udělané podle jejich a že si dělám vše po svém. BOŽE JE MI OSMNÁCT! Měla bych se naučit dělat věci po svém ne? Nechci otročit! Otročím už dlouhých pět let! Co je mi potom, že ona neměla dost sil se zaměřit jen na jednu věc! Já si to vyžírat nemusím! Já mám historii a literaturu, nebo chemii a fyziku! Co měla ona je mi naprosto šumák!... To, že si neuměla zařídit, aby se věnovala jen tomu co JÍ baví, není přece moje věc a já jakožto její dcera to nemusím odnášet! Stěžuje si na spoustu věcí, ale já taky potřebuju čas, kdy dělám co je prospěšný pro mě! Ne jen pro ní... Ona, Ona, Ona... Jiná slova nepadají. Ona je chudák, chodí na dvanáctihodinovky... Co mi je potom? Neměla si mě udělat, měla dostudovat a zařídit si nějakou solidní práci... Já jí svým chováním jen všechno ztěžuju, copak odemě čeká tak moc? Ano čeká... Já mám své zájmy, nemám potřebu se starat o domácnost. Kdo má stíhat dvě hodiny solového zpěvu, šest hodin sborového, úterý, středa, pátek ve škole do 4! Kdo má stíhat uklidit, naučit se a ještě se tvářit, jako že mi vůbec nevadí, že mi ještě nadává.

Ne tohle mi hlava nepobírá. Teď si připadám jak naprostá chudinka... A vy si to asi taky myslíte. Ale já nejsem. Dokážu jí čelit. Nevím jak dlouho, ale dokážu...

(http://fc07.deviantart.net/fs71/i/2010/017/d/1/SCREEM______by_Dr__Awkward.jpg)