Zápis sedmý

29. března 2011 v 18:07 | Tezia Raven |  Deník
Mírně se nudím. Prece jen doma už tvrdnu druhým dnem, tak jsem se rozhodla, že si sem napíšu něco o mě...
A celkově o mě, nebudu tajit žádnou svou tvář, ať je pro ostatní sebehnusnější, takže pokud se někdo ze zbloudilých duší rozhodne tohle číst, ať se připraví... Bez servítek...
A začneme tím, že hodím to, co právě poslouchám a co mě tak torchu přimělo k tomuhle článku.



Sing it out,
Boy, you've got to see what tomorrow brings.
Sing it out,
Girl, you've got to be what tomorrow needs.

Netuším, proč zrovna tahle písnička ve mě vyvolala tuhle pohnutku, ale na mém bývalém blogu o mě toho bylo až moc a tady není skoro nic... Taky je nový, že:)
Tak jdeme na to.




Že jsem
  • trhlá
  • tvrdohlavá
  • sebekritická
  • někdy i sobecká
  • často však se obětuju radši pro druhé
  • pro každou blbost a pro každou správnou, i nesprávnou, věc lehce přemluvitelná
  • každý den je pro me potěšením a dokážu z něj vykřesat to nejlepší... (Žiju jen jednou a krásné chvíle mi zatím moc nad těmi špatnými nepřevažují)
  • tak trochu blázen
jste už doufám poznali.

Ale že
  • můj otec(nepravý otec), kterému jsem věřila, mě psychicky týral, protože nejsem jeho pravá dcera a proto, že jsem byla jediná, která se mu dokázala postavit i když jsem věděla, že mě stihne hodně krutý trest. Vše tohle trvalo od mých cca osmi let. V deseti se to přitvrdilo a ve dvanácti jsem byla už jen důvodem hádek a slzí z nich na tváři mojí mámy
  • v tom pokračuje moje pravá matka a docela dost se jí to daří. A to jsem jí vnímala dříve jako svou jedinou záchranu... Což skutečně není a mám k ní odpor. Je to sice moje matka, vděčím jí za život, ale za tu spoustu hnusných, zlých a podlých zásahů do mého života jí moc vděčná nejsem.
  • jsem si prošla obdobím, kdy jsem neviděla jediného východiska, než smrti, od čeho mě odradila jen jedna osoba.
  • jsem byla závyslá na své vlastní fyzické a psychické bolesti (Ano myslím tím sebepoškozování a tak dále <-- Má usměvavá tvář, neustálé vtipné narážky a radost ze života to moc nepotvrzuje, co? Ale je to tak. Tohle je jen to, jak se snažím užít si každou chvíli.)
  • se věnuju spiritismu... Ať je to magie, výkady karet, postup mého vnitřního já nebo rituály (což vlastně patří do magie:D). Myslete si co chcete, třeba že jsem blázen, ale dokážu vnímat energii duše zemřelého člověka a domluvit se s ní. Spoustu svých poznatků jsem si domyslela sama (hlavně co se týká energií - zjednodušeně duší a démonů-), také pochytila od jednoho chytrého pána, když mi bylo 13,14 a od jedené chytré paní a jejích dcer. A vlastně když si tak uvědomuju souvyslosti... Pravé peklo začalo teprve když jsme nuceně s holkama s jedním chytrým pánem přestaly komunikovat. Už vím, proč to všecho nastalo a dokážu se s tím vyrovnat.
    Konečně po dlouhé, dlouhé době 4 let se cítím zase živá.
  • Miluju znak spirály. Mám svou sbírku přívěsků na krk, naušnic, šnečích ulit a dalších věcí.
  • Miluju zelenou, černou, bílou a oranživou barvu.
  • Zbožňuju pomeranče a mandarinky, jejich vůni u voňavek, džusy z citrusových plodů, vlastně VŠE z citrusových plodů.
  • ve všech špatných věcech, co se mi staly vidím nějaké to dobro, které mi pomůže v budoucnu <- kdybych neviděla, asi bych se zbláznila
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama