Město nad ránem...

28. února 2013 v 16:54 | Tezia Raven |  Píšu, básním, v slovech se ztrácím
Nesu vám jednu svou podle mě povedenou slohovku, kterou jsme psali dnes v průběhuuž dvouměsíčních příprav na maturitu. Mohli jsme si vybrat z několika témat a stylů, ale mě nejvíce zaujalo líčení a tak vám nesu malý výplod dvojhodinovky češtiny :).

Město nad ránem...

( líčení )


Inkoustová černota se začala vpíjet do barevných fasád domů, které v temnotě noci osvětlovaly pouze teplé a žluté paprsky světel z pouličních lamp, tiše si bzučící celou noc svou ampérovou písničku.
Zvon na věži na náměstí svým srdcem ohlásí příchod půl šesté ranní všedního dne a jako na pokyn kouzelnou hůlkou do ulic vyrazí zachumlané kukly, chránící se všemožnými vrstvami před dlouhými prstíčky mrazu, pronikajícího skrz látku kabátů jak pstruh v proudu poklidně tekoucí řeky plovoucí za svou unikající kořistí. Tiše dřímajícím náměstím se co chvíli roznese tichý pozdrav kukel proti sobě jdoucích, který se rezonantně odráží od kleneb podloubí a vrací se jako upozornění brzkého denního času zpátky. Tma se pomalu rozpíjí do ticha a padajících vloček připomínajících chomáčky vaty vyhazované z oblaků pouze z rozmaru. Těžké, ocelově šedé mraky, plné těchto chomáčků, se na východě barví do překrásně růžové, která připomíná šatičky víly tančící po špičkách mezi růžovými keři a diamanty poházené po zemi, složené z chuvalců vaty, přestávají odrážet pouze ampérovou písničku lamp, ale i kapičky slunečního svitu, pomalu rozlíváné růžovou stopou po tančící víle, plnící džbánky svých krystalků.
Klembami podloubí se pomalu šíří sladká vůbě čerstvě upečeného pečiva, jenž nutí kolemjdoucí tajit vzbouření chuťových buňek. Z druhé strany náměstí se ozývá smích kamenných kostek, které lechtají tvrdé štětiny koštěte za trest, že mu dnes znovu neprozradily svůj roky dlouhý příběh.
Kovové krabice na čtyřech kolech kž rozjezdily chomáčky vaty napadané na dlažebních kostkách a ušpinili je svým nekalým úmyslem odtrhnout je od sebe hnědým bahnem. Diamantové krystalky začaly ihned plakat nad ztrátou svých přátel a rozpíjejí se mezi hnědé zbytky vaty.
Přišel nový den se svými kapkami slunce, plačícím sněhem a zakuklenými lidmi, spěchajících do míst, která jejich peněženkám poskytují peněžitou stravu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama